To co se podařilo uvařit u Albrechta je něco neuvěřitelného. Skvělá Imperial IPA s novozélandskými chmely. Chuť je jedinečná, vůně skvostná, pěna jako smetana, barva lákavá. Ve všech aspektech skvělé pivo. Cena 140 Kč v pivotéce je také velmi příznivá. Toto pivo vychutnávám už hodinu a stále mám před sebou ještě 2 sklenky. Nechci se s ním loučit.

Pěna: Světle hnědá, vysoká, hustá a extra trvanlivá ve vysoké vrstvě smetanové konzistence.

Barva: Jantarová dosti zakalená. Barva je lákavá.

Vůně: Dominuje borovicová pryskyřice, cítím citrusy i citrusovou kůru, lehounkou stopičku tropického ovoce, vanilky a dokonce i cibule. Summit by v pivu být neměl, ale cítím lehce cibulovou vůni. Ve vůni samozřejmě cítím i slad.

Chuť: Plné tělíčko polotmavého piva je cítit hlavně v prvních dvou vteřinách, než se chuti ujme silná hořkost, která doznívá velmi dlouho a zhruba po půl minutě začne být mírně trpká, ale to je jediná malá skvrnka na tomto luxusním pivu.

V chuti dominuje pryskyřice a citrusová kůra, limeta s vanilkou následují. V prvních vteřinách slad zapůsobí tak, že cítím pomeranč, ale je to jen krátkodobá záležitost. Chuť cibule vnímám zejména v závěru.

Říz piva je slabounký, jen jemně zaperlí na jazyku. Pitelnost v rámci síly standardní, to se nedá moc hodnotit.

Naprosto mimořádný zážitek.

A mám tady na stole druhé archivní pivko, kterým mne podaroval brácha.
Mno - 24% - to bude jízda :-)
Tenhle kousek má barvu tmavého medu, nebo světlejšího jantaru a je krásně čiré.
Pěny je opravdu hodně, drží se zuby nechty a má béžovější odstín. Hustota je taková poloviční = nadýchaná, bublinková.
Když si přivoním, tak cítím nasládlou vůni, která je docela výrazná. kromě lehké sladové vůně cítím i "vinné" aroma a i tropické ovoce.
První doušek a... a je to opravdu hutné a plné pivo. Ta 24 jde znát na síle. Hořkost je nižší/skrytá a výraznější je až v dozvuku, kdy nabírá na síle. Pivo je lehce sladké, spolu s plností. Ovocné aroma je spíše jako doplněk v pozadí - ani neumím rozeznat o jaké ovoce se jedná. Dozvuk na mne působí skoro jako likér, než pivo.
Celkově je to vydařená záležitost, Dezertní/archivní pivko na dlouhé zimní večery.

edit: jak to porovnávám s hodnocením piva "secret enigma 22" stejného pivovaru, tak podle hvězdiček sem dal tomuto pivu horší hodnocení, než enigmě. Obě piva jsou pro mne velmi podobná a tohle mi chutná více, žel bohu jsem to ohodnotil tak jak to je a změnit hvězdičky nejde.

Albrecht nabízí Pohutukawu ve dvou verzích - klasicky jako archivní pivo (2019) a pak jako stařenou verzi v dřevěných sudech po skotské whisky. Mně se podařilo sehnat tu první zmiňovanou.

Vůně mi přišla slabá. Nejdříve jsem cítil ovocnou vůni přezrálých jablek, teprve poté trochu citrusů. Barva je krásná - polotmavá s výrazným rubínovým odstínem. Pěna středně hustá, bílá se slabým okrovým nádechem, během (dlouhého) pití ostrůvkovatí.

V chuti dominuje nasládlá alkoholová linka - pořád jsem přemýšlel, k čemu má nejblíž, až jsem na to přišel - nejvíce mi to připomíná fortifikované víno (Madeiru, případně portské). Kávová hořkost je téměř neznatelná, tohle pivo je prostě "slaďák", ovšem bez nějakých chuťových vad. Velmi zajímavý zážitek, určitě pozitivní skutečnost, na můj vkus je však sladkost přílišná, snižuje pitelnost, v rámci stařených piv jsem ochutnal kousky, které mi sedly více.